Být naboso a vzhůru

 Po protivné zimě se konečně pomalu probouzím. Venku to začíná vonět a slunko každý den aspoň na chvíli svítí, je to krásný, pomalu se probouzím. Už nebude trvat dlouho a budu už úplně vzhůru...

 Dokonce jsem i na procházce v minulém týdnu poprvé v roce zula botky. Tak parádní a skvělý! První metry byly bolavé -sem tam byl malý trnitý keřík-, ale po tom, co jsem se rozhodla to prostě zvládnout, jsem se docela intuitivně vyhýbala všemu, co by mohlo být nepříjemné.
 A zvládla jsem to. Byla jsem šťastná a jediné, co mi vadilo bylo ztuhlé bláto do kterého nešla otisknout noha a pak právě ta zima, na dlouhé bosování to ještě není.. Ale tak moc se těším!






PS: Vybíráme prstové boty, teď jen vybrat a jet si je nejlíp vyzkoušet do Prahy.

 PPS: Dostala jsem narcisy! Krásná krásná sluníčka se pomalu rozvíjejí a hřejí. Děkuju, děkuju moc!

Komentáře

Oblíbené příspěvky