úterý 18. října 2016

Vysoký

a rozhodně šílený tep mě dnes vyhnal z přednášky asi na šest hodin do nemocnice, kde jsem si poležela na lehátku. Teď už jsem doma s klidným tepem 100 za minutu a je mi lehko.

 Je tolik protikladů!

Hodně se teď zamýšlím nad uspěchaností, krásou i hnusnotou posledních dní. Stále jen není čas, chuť a nejčastěji síla.. Máte to taky tak?

 Vnímám, že momentálně se vše, alespoň u mě, motá okolo sestavení a dodržení prioryt. Teď mě tak napadlo-je to jak s tím sluncem v předchozím článku, hrozný, jak na to furt zapomínám...

 S Tomem si chceme najít nějakou chatičku, zahradu i sad.. klidně i starý mlýn.. Jednu ch už jsme skoro měli, ale bohužel nám to nevyšlo.
 Tak moc si přeju mít zahrádku plnou svítícího měsíčku a kolem hromady popadaného, žlutého listí. Chci se o něco starat, tvořit prostor. Věřím, že mi rozumíte. Každopádně pro chatku teď hodně truchlím-chci do Bílovic!

 Už to bude cca týden, co papkám chlorellu, dnes tedy jen ráno, ale je to dobrůtka!

 Stále moc moc jím, to chci zlepšit. Stejně tak chci moc a moc vnímat a být, tak se Kájo snaž!

 A vůbec! Mám výstavu v Praze! Snad o tom ještě napíšu.. Tím, že je to v P tak to pro mě najednou není takové ach! Jako kdyby ta kavárna byla v Brně a tím bych ji měla kousek..

 Už půjdu spát, možná to ráno celé smáznu a schovám, ale nevím, dnes se mi chtělo o tom všem psát a tak Vám to tu vystavuji jako malé a osobní myšlenkové pásmo. Pá!





pondělí 26. září 2016

slunkovej příběh

Slunko v létě přináší teplo, nepříjemno s dusnem, bouřky, horka, sucha... člověk od toho sluníčka neuteče a teď si vezměte podzim-posledních pár dnů..

 Být na slunku a vyhřívat se, je naší volbou. Sluníčko musíme chtít cítit, musíme za ním ven, nebo alespoň popojít pár kroků na zastávce, vyjít ze stínu a zavřít oči pod tím hřejivým zlatem a jen tak být a nechat se hřát, ještě dokud to jde. A tohle uvědomění, to mi moc pomohlo.

 Užívejte slunce a mějte se nejlíp jak dovedete, protože je to na vás :)














PS: Jsem aktivní a šikovnou studentkou etnologii, i o tom, chci někdy napsat..

úterý 9. srpna 2016

Přijmi mou výzvu a buď v lese

Pojďte si spolu se mnou vytvořit návyk, který je uklidňující, ozdravující a jednoduše krásný. Poznáte své okolí, uslyšíte vlastní dech a když se poštěstí, spatříte srny.


 Jde mi o to, abychom strávili alespoň jednu hodinu denně někde v lese, v zarostlé zahradě, v parku...


Nejlepší je být celou hodinu aktivní, škrábáte se do kopce, na kterém jste ještě nikdy nebyli, touláte se a znovu se nalézáte. Zároveň je zde i možnost posedět si nějakou chvíli pod stromem a číst knížku nebo psát dopis. Jednoduše jde o to využít krásného léta, protože brzy se už ochladí a venku budeme jen proto abychom si natrhali jablka.


 Dnes už jsem čtvrtý den "v lese" a už se tak moc těším kam zase vyrazím. Už teď po pár dnech vím, že tohle je to, co jsem potřebovala. Beru to jako výzvu, která mě motivuje k tomu abych konečně vyrazila do zeleně, většinou se mi tam ale tak moc zalíbí, že tam zůstanu o hodinu, nebo dvě déle a po příchodu domů se těším na další den. Hlavně si chci vytvořit návyk, protože mi pobyt v přírodě dodává mnoho síly, radosti a přivolává mě do přítomného okamžiku.


 Buďte spolu se mnou "v lese" i vy, pojďte do toho také alespoň na týden, nejlíp ale na měsíc, jak to mám v plánu já. Budu moc ráda když se připojí i někdo další, bude to pro mě opravdu velká radost.








Brzy vám o tom napíšu víc, chci si pomalu i vytvořit instagram, kde bych se chtěla propojit s lidmi, kteří se rozhodnou do toho jít se mnou. Už se na vás mimochodem moc těším! :) Zatím vám přeji krásný den a zkuste si dnes vyjít na procházku, určitě si to užijete.


neděle 31. července 2016

Jde to








A jaký je vaše léto?

 Já byla poprvé na nějakém pořádném pohovoru. Ucházela jsem se i místo do místní muzejní kavárny a protože už dva dny pršela, šla jsem v pohorách se žlutejma tkaničkama. Dopadlo to dobře, dostala jsem co jsem chtěla, ale najednou si tím nejsem tak jistá. Snad se mi ani nechce nic vymýšlet a ani sebe samotnou podporovat, že je to super, že to chci dělat. Divný.

 Konečně taky budu mít dlouhý a krásný závěsy, vždycky jsem si je přála a hurá, už jen zavrtat do zdi hmoždinky a věšet.

 Nemám moc nad procesy v těle, jednoduše řečeno, jsem nemocná. Hodně spím. Jsem nejistá, protože stále nejsou výsledky a tak vlastně nikdo neví, co mi je. Chci mezi lidi i mimo čekárny.

 Jsem hodně u mámy, mají kotě který je ale hrozně divoký a furt kouše, drápe. Jmenuje se Drápek. Odtama je fotka z pole, kde nám to s Tomem fakt sekne.

 Co říkáte na ten psací stroj? Dobrý, co? Dobrý?! T si moc věcí nepřeje, nebo mi to aspoň neříká, nebo nad tím jednoduše moc nepřemýšlí. Každopádně stroj si přál a tak tu s náma bydlí. Občas si ho prý můžu pujčit, ale musím se zeptat, jinak by to nešlo.

 Lozit jsme chodili hlavně co jsme se vrátili z Itálie, teď ale máme spolulezce na dlouhém táboře, tak jen hlídáme lano. Často ale myslím na to jak je hezký se překonat, někam se narvat, zkusit to na desátej pokus a alespoň jednou zadržet ty šílený nadávky. Ach jo, chci jít lozit...

 A poslední fotka je z dnešní bouřky, když jsem stála na balkónku a srkala maténko. Celá ta chvíle byla moc hezká a pomyslela jsem si, jak je krásné když si Bůh zalévá zahrádku.

 Někdy o něco moc moc usilujeme a najednou, když to máme, není to nic tak super, jak jsme si mysleli-vysnili... Znáš to? Jakoby stačilo dosáhnout už jen toho, že se to uskuteční, že jsi součástí, najednou jako by nebylo třeba posunout se v tom dál. Snad to dává trošku smysl, třeba to má někdo stejně jako já, kdyby jo, nepřipadala bych si tak hloupě.

 Amazonko neboj, dopis pomalu roste, jen jak furt spím a přáteluju, jde to pomalu a nějak těžce. Ale moc na tebe myslím a těším se!

 Přeju vám moc krásný léto. Hlavně si užívejte toho zlata na polích, než to brzy posekají. Pá.

neděle 10. července 2016

Verona

Tak už jsme zpět! Ani my jsme to nečekali, ale už je to tak, znovu zpět v pohodlí domova, poblíž rodiny a přátel. Bylo to krásný, horký, krátký, ale jsme zpět, už vlastně týden. Ale dojeli jsme až do Verony a odtud do Laga di Gardo, zchladit na dva dny.





mapa naší cesty tak klikněte a podívejte se. Dohromady to dělá nějakých 970 km za tři dny, vlastně od posledního článku Graz následovala hned ráno Itálie.
  Do Francie to bylo od jezera Garda ještě cca 660 km a to v případě, že bychom jeli po nejkratší možné cestě, která určitě nevedla přes Miláno, kam ale zaručeně jel každý kdo by nás byl ochotný vzít.

Důvod návratu byl jasný, zase za to mohla ženská.. takže já. Myslím, že to měl i Tom se mnou těžké, každopádně jsem moc ráda za to, že jel domů se mnou a že to bylo v pohodě. Takhle zpětně si ale sama říkám, že bych tam chtěla být dýl.. Ale to horko! A ty poloprázdný krosny se tak blbě nesly!
 Moc si přeju abychom ještě někam vyrazili. Klidně i stopem, ale to budu muset uklidnit své nervy, ale třeba jen po Bohemii, Slovensku... A možná přecijen do toho Španělska :)

-

Hello, we are back in Czech Republic, really short trip, we know.. But now, we are close to family, friends.. Its really nice to be in peace in our beautifull flat. We come from Verona and Lago di Garda last week. I want recomend you this place, you should visit it!

There is a map of our trip - click. We drive something about 970km for three days! We visited Wiena, Graz, Modling, Verona, Lago di Garda, such a nice places!

 Hitchhike to France, To Spain, that was our plan, but from lake Garda to France it was more than 660km and it is so far! I lost my motivation, but Tomas support me and we came back to home. Meybe next time! :)

It was realy short trip,now I know it and I want go back. Weather in Italy is so hot! We had big and heavy backpack and eneryone look for us as a idiots when we hitchhike them. ¨
 Now we want climb many rocks, spend great time with friends and travel around Czech Republic, Slovakia... And maybe we will visit Spain or France too! :)

 (Really bad english, right? :D Tomas will be better for translatoring to english but I need to learn english, becouse I need to be better in this language, so.. Nice to meet you! :))

úterý 28. června 2016

Graz

Z Brna do M Budějovic, Znojmo, Wien a nakonec veleúspěšně jsme se dostali do Grazu! :) Děkujeme všem co nás popovezli na naší cestě, fakt moc díky. :)

 Je tu moc moc krásně, hlavně ty kopce, toalety zdarma kde se dá i umejt hlava. Potkali jsme tu dva stopaře, co tu jsou zasekli snad tři dny, doufám, že my budeme mít víc štěstí.

Dnes už budeme v Itálii! :) Stopneme si nějaký český kamojón a povezeme se. Tak se těšte na další zprávy!

 Krátká poznámka ohledně ponč z IKEA, v dešti dobrý ale batoh pod to nedáte, ale v pohodě, nepršelo moc.

Je tu taky dost polizistu. Chceme se koupat.

Hurey, we are in Graz! Charles, thank you so much!
 There is so beautiful! Many high forests hills. They have free toalets and you shoul wash your hair, so.. got to know it :) We also met her two hitchhickers from Poland, they are waiting for car three days! Theyre going to Zahreb.. But we are lucky child, we will be in Franz in three days, for sure! :)

We are going to Italy now. I want stop some czech truck, it will be nice :)

They are so many policist too.. We want go swimming somewhere..





sobota 25. června 2016

Dva dny do odjezdu

Jeden den, čtrnáct hodin a nějaká půl hodinka do plánovaného prvního stopu někde u benziny v Modřicích. Aaaaa! Už!

 Po cestě chci počítat:
  počet nanuků,zmrzlin 
  přespání ve stanu,na pláži,pod širákem,pod mostem,u cauchsurfera, pod mostem
  počet stopnutých aut a jejich barvu
 kolikrát jsem si myla hlavu (docela sranda že? Zajímá mě to kvůli nopoo)
 zaslaný pohledy, ale to snad budeme vědět
 počet cedulí a lihovek, který nám zajistily stop 
 dumpsterdiving 
 jak dlouho jsme čekali na stop 
opravdová sprcha, ne žádný potoky, rybníky, mořata

 Snažím se nabalit, zatím mám jen oblečení. Barevně mi to vyšlo úplně krásně, věci do tepla mám všechny modré-kytičkované šaty, tílko, triko z CVVZ, druhý tílko a plavky jsou černo modrý..
 Věci do tepla, tedy termověci-podvlíkačky, dlouhý triko a katě, všecko červený! Pláštěnka taky!

Líbí se mi, že to takhle spontánně vyšlo.. Protože modrá jako voda jednoduše chladí a osvěží, červená zase naopak zahřeje :)

Pak tam mám mikinu, bundu, ručník, látkový intimky, spoďáry a ponožky..
 Jo a na sebe beru super modrou košilu s bílýma puntíkama a Tom má super bílo modrou košili s pávama a kytkama a je úplně jak Dvoukvítek, fakt nám to sluší, tak moc, že nás každej bude chtít!

 Každopádně komplet seznam bych sem ještě chtěla přidat. Musím zvážit sebe i batoh, očekávám, že zhubnu, chá! Tak uvidíme. Hodně i řeším fotoaparát, chtěla bych fotit jen na analog a přitom se mi nechce tahat nic, ani digitál, přitom si ale přeju abychom jeden digi měli.. uvidíme, snad nebudou selfíčka jen z mobilu, i když na ty se taky těším! :)

 Pro dnešek už end! Musím jít balit, prát, uklízet, dojídat zásoby na bytě...

Franz von Lenbach, takhle na lehko příště jedem.