narcisky a flákání

Přestává pršet, v zapadákově...

Spaste svoje duše!

 Mňága a Žďorb mne vždy spasí. (písnička je tu) 

 Jsem na tento víkend sama, Tomáš je na chatě kde vytváří formy z betonu aby nám v nich pak mohl vylisovat longboardy, to je moc krásný, už se opravdu moc těším, jen je tu najednou takový ticho..

 Aby mi nebyl smutno, nastěhovala jsem si domů narcisky a prokrastinuju, co to jde. 

Maturita se blíží a učitelé stále pokračují v té myšlence, že pokud se začínáme připravovat teprve teď, že nemáme žádnou šanci -i když to říkají vlastně už od Vánoc-. Ten šicí stroj po tetičce nešije, ještě že tak, takhle se můžu aspoň trochu učit a pročítat otázky.. Už chci být v Irsku, herdek! Nebo alespoň na zahrádce a hrabat se v hlíně, něco zasázet.. Ach! Nálada má tak měňavá zdá se!

Petr Nikl velkolepý, překrásný, je pro mne takovým Malým princem

ten pocit když jedeš, letíš na skateboardu 

Trochu jiný příběh, nicméně stejně krásný jako narcisky 

A teďjedno krásno na konec najdete zde, zatím pac a pusu, jaro!