Třídění

Krásy plný rok Vám přeji!

 Osobně jsem stále nadšená z toho, že jsme každý, s novým rokem, dostali pomyslný prázdný papír, dobře se teď začíná. Krom toho že vymýšlím další cestu a učím se spoustu novýho, jsem fakt spokojená a fascinovaná tím, jak se to kolem mě tvoří tak, jak to potřebuju, tak to bylo i dřív, ale asi jsem si to moc neuvědomovala.

 Už několik let mám potřebu "být minimalistou", takhle to zní dost divně, ale co. Nikdy se mi to moc nedařilo a nejvíc mě štvala přeplněná skříň, neustále plný koš na prádlo a já pořádně furt nosila to samé a už tři roky jsem odmítala dát pryč jedno triko, který mě stejně bylo malý, ale to, že jsme ho vybraly s mamkou, v dost zlomovém období našeho života, to mi nedovolilo ho dát pryč.

Chtěla jsem mít alespoň o polovinu míň oblečení a napadlo mě :

Napsat si na papír každý kousek oblečení, na který si vzpomenu že mám, protože to, že si ho vybavím, je jasná známka toho, že to nosím, a že to mám ráda, ne? A to, na co si nevzpomenu, pošlu dál.

... Myšlenka skvělá, ale v momentě, kdy jsem napočítala snad 39 triček (dlouhý, krátký i tílka dohromady) a stále nebyl konec, jsem došla k tomu, že tenhle systém mi je nanic, protože skoro nic nevyřadím, ale jak jsem o tomto vyřazovacím systému začala říkat lidem ve svém okolí, zalíbilo se jim to a někteří už se jali psát seznam, tak vlastně díky nim, to teď píšu i Vám, třeba Vám to pomůže, to by mě potěšilo.

 Úspěšně ale můžu konstatovat, že dnes jsem se zbavila více než poloviny triček, nějakých svetrů, košil a šatů. Věci, na které jsem si nevzpomněla jsem dala pryč, jen u šatů a sukní jsem nebyla tolik důsledná, protože je teď přes zimu fakt moc nenosím, přičemž je na jaře a tak téměř všecky unosím.

 Takže teď mám ve skříni (něco i v tom přeplněným koši na prádlo a v sušárně, kam se mi teď nechce jen kvůli tomu abych to sečetla, partón) 12 třiček s krátkým 4 tílka 2 trika s dlouhým rukávem 3 kalhoty a hromada svetrů a těch dalších věcí jako šaty, sukně, košile a funkční oblečení.. To si myslím, že je docela dobrý, jsem spokojená. Děkuju hlavně svojí kamarádce ( té co se mnou byla v Lomnici -předchozí článek-) bez které by se mi dnes na dně skříně schovávalo snad jen o deset kousků míň.

 To je tedy to, co jsem Vám přišla navrhnout, o co jsem se přišla podělit. Udělejte si čaj nebo tak a začněte vypisovat svůj šatník, nebo třeba knížky, no a na to, co si nevzpomenete, to pošlete dál, třeba charitě, připojte se k místnímu blešáku, nebo to odneste jako já do Šupligu v Brně.

 Požehnaný rok Vám všem! :)

Můj Vánoční Havel, kterej udržuje víru, že všecko je možný!

A konečně jsem se odhodlala a mám ofinku! :)

Letos jsem nekoupila jedinej balící papír, jen červenou a bílou temperu.

půlnoc na Svoboďáku

Žítkovské bohyně, o těch někdy jindy..

Tak zase brzo ahoj, jo? :)