Letním stopem na úřad

 Byla jsem na letním táboře s Brontosaury, kde jsem byla instruktorem ve skupince několika dětí. Jeden den jsme se ještě s jednou vedoucí vydali na výlet, po cestě jsme si četli pohádky, ochutnávali většinou hnusné Bertíkovi fazolky a k večeru jsme došli k oblíbenému, jílovitému rybníku. 

 Většina dětí, protože jsme nevzali plavky, se koupala v trenkách a triku, ale bylo to super. Vlasy jsme si umyli jílem a s cvakajícíma zubama jsme se pak sušili když slunko zacházelo. Několik kluků ale na chvíli zmizelo a když se vrátili, táhli s sebou docela dobré kolo s přehazovačkou.. Na otázku, kde kolo vzali, ukázali na obrovský směsný kontejner. No jo, děti šikulky.

 Spali jsme nedaleko v lese a já se ráno po snídani musela oddělit-musela jsem se do pár hodin dostat do vzdáleného Tišnova, kde jsem si měla vyřídit novou občanku. A protože tudy moc  autobusů nejezdí a hlavně už nebyl čas, rozhodla jsem se, že pojedu stopem.

S vlasy skvěle umytými jílem jsem se vydala k silnici, kde mi po nějaké chvíli zastavila paní a svezle mne alespoň do Bíteše. Bylo na ní vidět, že mi zastavila hlavně ze strachu o mě a povídala mi o tom, jak dřív taky stopovala, ale že teď je tak špatná doba.. No, že teď už by se prostě bála. 

 Rozloučily jsme se a z Bíteše dál, vezl mě starší pán, který byl zemědělcem a který často bere stopaře-takhle dřív hodně cestoval, hlavně z vojny a tak. Tak jsem dojela jen do Deblína, protože si tam jel koupit součástky do traktoru.. Z Deblína pak dalším, třetím a posledním autem, zase pánem, ten mě ale už vysadil přímo u úřadu, kam jsem nakráčela s obrovskou krosnou, ušmudlaná z lesa a z cesty. Čekala jsem chvíli a už jsem se šla fotit.

 A zde následuje dokumentace letních prožitků, zatím ahoj hoj joj!

Ne každý, kdo bloudí je ztracen

A povedlo se :)

Domů se vrátit jen vyprat a pro čistý prádlo

Občas za mnou někdo přijel na návštěvu, a tak jsem občas četla pohádky, že, Jiskro? 

Brněnko překrásné

Nebe jako moře!

Hledej kočku... 

Taky z dumpstru

A takhle to všechno začalo... 

Den před odjezdem do Írska

A po návratu.. Bloumala jsem po Petrově a užívala si sluncepád

Stoleček nejlepší, Jiskra vám vyrobí!

Nad splavem, létají světlušky

Babiččina zahrádka, která mne léčila přes celou zimu.

A dýně taky babiččina!